Život V Duši

Únava?…. a proč?

Únava je běžná součást našich životů. Většina mých pacientů si na ni specificky nestěžuje, přijdou s nějakým problémem v oblasti trávení nebo psychiky či poruchy menstruace….ale když se jich na únavu zeptám cíleně, většinou potvrdí, že unavení jsou velmi. Je to však něco, co považují za normu. Ano, do jisté míry je to pravda. Pokud jsme celý den na nohou a pracujeme, běháme kolem dětí, domu, ještě třeba chceme sportovat atd, tak máme výdej energie a únava je logickým důsledkem našeho konání po celý den. Zásadní otázkou je však jedno: Je míra únavy adekvátní tomu, co jsme za celý den dělali?

Mnoho lidí se unavených už budí ráno. Potřebují svůj šálek kávy, čaje, trvá jim hodinu než jsou schopni něco dělat, přemýšlet. Během dne potom potřebují spoustu povzbuzujících prostředků: Potřebuju kafe…... Jsem zase groggy….Chtěla bych si zacvičit, ale jsem totálně hotová…..

Z pohledu čínské medicíny je únavy více typů. Pojďme se v nich trochu zorientovat.

Asi základním rozdělením je na únavu fyzickou a psychickou. Nezřídka se oba typy prolínají a člověk vlastně neví, jestli je unavený tak nebo tak. Dojde domů z práce, kde celý den makal v bance a švihne sebou na gauč, povolí pásek u kalhot a zírá. Má pocit, že nohy i ruce jsou těžké, hlava těžká. Jsem unavený psychicky? Nebo fyzicky? Nefunguje ani jedno.

Velmi prolnutá záležitost. Totiž emoce a tělo jsou jedno. Neexistuje tělo bez duše a duše bez těla. Proto únava jednoho se projeví na tom druhém. Přesto však námahou druhé složky pomůžeme té první. Je – li tedy primárně únava psychického původu, například po dlouhé práci za počítačem, tak ačkoliv ji cítíme i po těle, pomůže nám zvednout se, vzít vodítko a jít se psem do lesa na procházku. Naopak po dni, kdy jsme kopali studnu je velmi dobré si dát horkou vanu, vzít si knihu a nebo jít prostě spát. Zásadní rozdíl vidím v tom, že fyzickou únavu lze dobře využít k odpočinku. Jednoduše jsme už unavení kopat, tak odložíme krumpáč, umyjeme se a jdeme si odpočinout. Zanecháme té činnosti. Únava psychická je v tomto mnohem problematičtější. Velmi často ji nelze nechat, přestat s ní jen protože jsme se rozhodli. Hlava stále jede, jsme chycení v pasti myšlenek a neumíme je vypnout. V tomto je pak dobré opravdu fyzické vypětí, které nám umožní hlavu od myšlenek vyčistit a zároveň unavit tělo a dopřát mu odpočinek jako celku.

Podrobnější členění únavy je potom možné podle principů čínské medicíny. Fyzická únava, pokud není enormní, nadměrná, chronická, ale vyrovnaná, nepřetěžuje jen některou část těla…..je v pořádku. Většinou nezpůsobuje potíže na úrovni zdraví. Únava emoční a psychická je zdrojem potíží naopak velmi často. Nadměrným strachem, smutkem či frustrací a nevyjádřeným vztekem si způsobujeme stavy, které vnímáme jako únavu. Například strach oslabuje dráhu ledvin. A v ledvinách je skrytá vůle. Má slabou vůli, říkají o něm…...Nebo si představte, že jste trvale znechucení svojí prací, nechce se vám tam, sedíte u počítače, nevidíte smysl toho, co tam denně vytváříte, stále se díváte na hodinky, kdy budete moct vypadnout. Večer jste tak unavení, že představa dělání úkolu s dítětem je naprosto příšerná a dítě to pravděpodobně schytá za to, že neumí násobilku sedmi, furt by jedlo a vůbec, že dýchá. Je za tím dysharmonie na úrovni jater, tedy emoce vzteku a jí podobných...frustrace, nespokojenost, nedostatek kreativity, netrpělivost a další. A zítra znova. Další typickou únavou je nadměrné uvažování. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc v tom mám zmatek a na konci dne nemůžu přestat a myšlenky se stále víří, jdu ven a přemýšlím, jdu spát a nemůžu, protože přemýšlím. Přemýšlím o tom, co bylo, bude, mohlo by být, jak budu řešit to, co by mohlo být, lépe deset možných variant, protože tím zvýším pravděpodobnost, že se trefím. Hlava jede a jede. V tomto případě se mocně oslabuje slezina a její funkce v těle. Podle čínské medicíny tvoří slezina krev a pracuje s vlhkostí. Je postnatálním zdrojem esence a energie. A my ji ždímeme a ždímeme. Nakonec jsme utahaní jako psi, ale přestat nejde.

Terapeut TČM se vás bude ptát, jak vypadá vaše únava? Jste těžcí jako mokrý kabát? Je pro vás problém vstát a jít něco dělat? Vzdychnete si pokaždé, když změníte polohu? Nebo máte pocit, že je mysl otupená a stále něco hledáte a zapomínáte? Nebo snad potřebujete často odpočívat?
Udělá vám dobře pohyb? Rozhýbete to? Nebo naopak vydržíte chvilku něco dělat a musíte se posadit? Zdřímnout?
Musíme rozlišit, jaký druh únavy máte. Z jakého orgánu pochází. Jak jste si tento orgán oslabili?
Jinými slovy: co žijete ve svém životě, že jste unavení? Je to strach? Nespokojenost? Smutek nebo přílišné obavy a starosti?

V životě nejvíce energie ztrácíme tím, že děláme to, co nechceme. Měl bych, musím, je potřeba ještě tohle.
Žena přijde z práce, rozhlédne se a řekne si: Pane bože, to je bordel. Měla bych tady uklidit. S děckama musím udělat úkoly. A pak bych měla napéct cukroví na sobotu na oslavu.
Jenže tohle všechno má na programu poté, co byla v práci, kde je to jedno velké: musím – abych vydělala, měla bych – aby kolegyně neřekly, musím – nebo mě vyhodí….musím to vydržet, už bude pátek, o víkendu si odpočinu a celou neděli už přemýšlí o tom, co bude zase muset v pondělí v práci….je to jako jít po cestě životem a valit u toho velký kámen. Kdo by nebyl unavený, že?
A teď situace jiná: žena či muž dělají práci s láskou, jakoukoliv. Ale práce je baví, těší se, co bude za nový projekt, těší se na lidi, které potkají, na výsledky svojí práce. Má to smysl. Taková práce je jako kráčet vlahou loukou a cítit uvolněnost. Energie proudí všude kolem i v nás. Nepotřebujeme příliš mnoho energie na to, abychom dělali co máme, protože energie jde s námi, nepřekonáváme odpor, vezeme se na vlně flow.

Co je to tedy únava? Je to stopka. Naše tělo i duše říkají: zastav se na svojí cestě. Jedeš moc rychle nebo špatným směrem. Většina lidí se chce únavy zbavit. Dejte mi něco, abych nebyl unavený. Ale únava není něco navíc, co můžeme od sebe oddělit a zahodit. Ani nemůžeme roky dodávat do těla kila bylin a doplňků jako benzín do auta. Je to projev nás samých v reakci na to, co žijeme. Naslouchejme mu.

Existuje řada způsobů, jak únavu dočasně zlepšit. Může být únava z nadbytku – vlhkost, hlen, chlad…..nebo z nedostatku – krve, energie Qi, tepla….Pak tedy lze tyto substance z těla vyloučit nebo doplnit. Cestou bylin, akupunktury, moxy, doplňků stravy, detoxikací….

Ale jak může být účinek trvalý, když způsob života zůstal stejný? Když stále chodíme do práce s odporem, díváme se na partnera a dusíme v sobě zlost, že o nás nedbá, zlobíme se na děti, že nepomáhají s domácností….a dál ustavičně valíme balvan života…..

Pomocí zvenku můžeme doplnit jen sílu ty věci změnit. Postavit se tomu, co nás v životě nebaví a tím vyčerpává. Únava je náš přítel, jako všechny symptomy těla. Je to řeč. Sdělení.

Nesnažme se tělo obalamutit. Únava je dobrá. Říká nám: měj se rád a dopřej si lásku, klid, kreativitu, hojnost, zdraví. Žij to, co žít chceš.

Život v duši